Třiďme polystyren, pomůžeme tím jeho recyklaci

Pěnový polystyren je stejně jako plasty vyráběn z ropy. Tvoří jej z 98 % vzduch, proto má velmi dobré tepelné izolační i zvukové vlastnosti, má nízkou objemovou hmotnost, je odolný vůči vodě i nepříznivým povětrnostním vlivům, nevytváří živnou půdu pro mikroorganismy (nehnije, neplesniví ani netrouchniví), je pevný a tvarově stabilní, odolný proti stárnutí a vůči chemikáliím. Díky těmto vlastnostem je mnohostranně využíván napříč odvětvími: ve stavebnictví jako izolant (80 %), v obalovém průmyslu jako obalový materiál (15 %), ale také k odlévání kovů, pro výrobu sportovních potřeb a vybavení (helmy), v modelářství aj.

Jak se polystern zařazuje a třídí

Odpady z pěnového polystyrenu jsou zařazovány dle vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů, buďto do skupiny 20, nebo v případě stavebních a demoličních odpadů do skupiny 17 (kat. č. 17 06 04 01 – izolační materiály na bázi polystyrenu s obsahem POPs vyžadující specifický způsob nakládání s ohledem na nařízení POPs  a kat. č. 17 06 04 02 – izolační materiály na bázi polystyrenu).

Odpady z EPS z obalů (včetně výplňového polystyrenu) končí v systému nakládání s komunálními odpady ve žlutém kontejneru určeném pro odpadní obaly z plastů, nebo ve sběrném dvoře. Obec je povinna určit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu.

Odpady z EPS vnikající při zateplování budov (odřezky a zbytky) není dovoleno vhazovat do žlutých kontejnerů. Při předání do zařízení dle zákona o odpadech (sběrný dvůr) je třeba doložit prohlášení prodejce/výrobce, že daný polystyren neobsahuje nadlimitní množství HBCDD, látky zpomalující hoření (konkrétní podmínky stanovuje obecně závazná vyhláška příslušné obce). Tento materiál lze také předat na základě dohody recyklátorovi, nebo také přímo výrobci EPS desek, případně lze využít nádoby před některými stavebninami.

U stavebních odpadů z EPS z rekonstrukcí a z demolic je třeba při předání do zařízení dle zákona o odpadech, doložit, v případě pochybností, rozbor od akreditované společnosti na zjištění koncentrace retardéru hoření typu HBCDD.

Členové ČAOH polystyren třídí a připravují na další využití

Řada členských společností ČAOH, které se zaměřují na svoz, třídění, zpracování, recyklaci a další formy využití odpadů, se také zabývá navracením odpadů z pěnového polystyrenu, jakožto hodnotné suroviny, do dalšího oběhu. Odpadní pěnový polystyren je materiál, který je možné snadno recyklovat (s výjimkou stavebního odpadu z pěnového polystyrenu s HBCDD - odpad kat. č. 17 06 04 01, který lze využít pouze energeticky nebo fyzikálně-chemicky recyklovat tak, aby se koncentrace HBCDD v odpadním polystyrenu snížila pod limit 1000 mg/kg).

Odpad z EPS je zpracován (úprava tříděním, regranulace, kompaktování) a v závislosti na stupni znečištění předán k dalšímu využití. Třebaže současné technologie si poradí i s těžce znečištěným EPS, hraje čistota materiálu v procesu recyklace důležitou roli. Ze znečištěného EPS se po odstranění zbytků betonu, malty, tmelu, stěrku apod. vyrábí lehčený beton, izolační omítky, zásypy, či se využívá pro vylehčení zahradního substrátu aj. Neznečištěný EPS je využíván při výrobě nových obalů či izolací. Čistší odpadní EPS zjednodušuje proces úpravy a následné znovupoužití. Oddělení sběru odpadního EPS od celkového toku komunálního odpadu může zefektivnit jeho další recyklaci. Kvalitní EPS lze dotřiďovat ze žlutých kontejnerů na třídících linkách.

Ke zlepšování recyklace polystyrenu přispívá také větší informovanost veřejnosti o možnostech třídění odpadního EPS (obcí, stavebních firem, obchodních řetězců, velkoobchodů s elektronikou aj.) a větší provázanost mezi výrobci, prodejci, stavebními a izolačními firmami a odpadovými a recyklačními společnostmi. Také podpora produktů s určitým podílem recyklátu při zadávání veřejných zakázek by podpořila rozvoj recyklačních kapacit v ČR, omezila plýtvání neobnovitelnými zdroji a umožnila efektivnější využívání plastů.

EU podtrhuje potřebu recyklace polystyrenu v rámci oběhového hospodářství

V nedávné době zveřejnilo Společné výzkumné středisko Evropské komise (Joint Research Centre - JRC) studii, ve které stanovilo 12 druhů odpadu, které mají pro oběhové hospodářství významný potenciál a u kterých by měla být vypracována další celoevropská kritéria pro nakládání s nimi, tj. přednostně řešen systém třídění a omezení jejich vzniku. Na seznam těchto odpadů byl kromě papíru a lepenky, pryže z pneumatik, minerální frakce stavebních a demoličních odpadů (kamenivo, minerální vlna) a textilu zařazen v kategorii plastů spolu se směsným plastovým odpadem, PET, PP, LDPE a HDPE, i polystyren a pěnový polystyren. Na přípravě studie evropského výzkumného střediska se podílelo 5 členských států a 44 dalších organizací, mezi nimi i Asociace evropských výrobců expandovaného polystyrenu (EUMEPS, www.eumeps.org), jejíž členem je i Sdružení EPS ČR (www.epscr.cz). Asociace EUMEPS se EU zavázala k dobrovolnému zavázku zvýšit míru recyklace odpadu vzniklého z EPS, konkrétně k tomu, že do roku 2025 bude evropský polystyrenový průmysl recyklovat 46 % vzniklého odpadu z EPS.

Sdružení EPS ČR v rámci své činnosti zvyšuje obecné povědomí o možnostech sběru a zpracování odpadního polystyrenu v ČR. Pomocí internetového portálu www.recyklujemepolystyren.cz. informuje o druzích odpadního polystyrenu, způsobech sběru, třídění, recyklaci a sběrných místech, kam je možné větší množství odpadního polystyrenu nabídnout k následné recyklaci. Sdružení EPS ČR vydalo také návod pro sběrné dvory - leták: Proč se oddělený sběr polystyrenu vyplatí. Více v letáku: proč-se-oddělený-sběr-polystyrenu-vyplatí.

Níže uvádíme příklad pilotního projektu Sdružení EPS ČR na oddělený sběr odpadního polystyrenu v Kralupech nad Vltavou, kdy byla na sídliště umístěna nádoba určená pouze pro odpadní EPS a tento odpad byl následně odvezen přímo do sběrného dvora s briketovacím zařízením. Za měsíc a půl bylo vytříděno 42,5 kg odpadního EPS.

Dalším pilotním projektem je spolupráce s třídící linkou FCC v Úholičkách, kde se klade důraz na co nejvyšší míru vytřídění polystyrenu z obsahu žlutých kontejnerů.

Zdroj: Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, s využitím informací Sdružení EPS ČR