Týdeník Ekonom: Kde skončí naše odpadky?
Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje paragrafové znění zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, které by měly nahradit současnou odpadovou legislativu. Resort má v plánu předložit je českému parlamentu letos na podzim, ale už nyní je potřeba mluvit o tom, jaké dopady bude mít nová odpadová legislativa na původce odpadů, tedy na občany, obce a firmy. Největší změnou, kterou občané i firmy pocítí, je bezesporu omezení skládkování využitelných odpadů, které Evropa zvažuje od roku 2025 a které podporují i odpadové firmy.
Na druhou stranu je třeba se zamyslet, zda je stejně smysluplné a ekonomicky únosné i plošné omezení skládkování veškerého směsného komunálního odpadu včetně jeho nevyužitelných složek, které ministerstvo životního prostředí navrhuje nad rámec evropské legislativy již k roku 2024. Co od toho lze očekávat? V tuto chvíli vše závisí na tom, zda dojde k razantnímu zvýšení poplatků za skládkování, které se ministerstvo dlouhodobě snaží prosadit, a také na tom, kterých odpadů se navýšené poplatky budou týkat – zda skutečně jen těch využitelných, jak říká EU, nebo všech. Ministerstvo zvažuje navýšení této ekologické daně až o 200 procent, a je tak více než pravděpodobné, že se občanům i českému průmyslu zvýší poplatky za odpadové služby. Je však otázkou, o kolik to bude a jaké zdražení je v Česku akceptovatelné a nezbytné ke splnění evropských cílů.
Razantní zvýšení cen zřejmě povede k výstavbě nových spaloven, které představují tu nejdražší odpadovou technologii. Znatelně levnější variantou, kterou doporučují Evropská unie i odpadové asociace, je větší míra recyklace a další úpravy odpadů. Tato cesta rovněž podporuje vznik nových pracovních míst a realizaci širokého spektra moderních recyklačních a úpravárenských technologií.
Odpadové firmy jsou na ukončení skládkování využitelných odpadů v roce 2024 připraveny. Mnohé z nich již nyní realizují projekty, které vedou k postupnému omezení množství skládkovaných odpadů, jež se dlouhodobě daří citelně snižovat (za posledních pět let o více než jeden milion tun). Odpady, které dříve končily na skládkách, se postupně přesouvají do spektra zařízení na další zpracování, úpravy a využití. Lze z nich získat drahé kovy, z plastů se dají vyrábět stavební materiály nebo výrobky do domácnosti. Pokud se podaří sektor odpadového hospodářství udržet v tržním a konkurenčním prostředí a nebudou zde silné deformační prvky, jako třeba politicky uměle směřované dotace, budou v návaznosti na vyváženost nabídky a poptávky postupně vznikat další potřebná zařízení podobného typu. Zařízení, která odpovídají evropské strategii oběhového hospodářství a která ve srovnání se zvažovanými spalovnami znamenají o poznání nižší finanční zátěž pro ty, kteří celý systém platí, tedy pro občany, obce, český průmysl a další firmy. Situace v oblasti odpadů se za posledních několik let poměrně silně změnila, a to nejen v České republice. Známé sousloví „Kam s ním?“ už neplatí.
Odpadů je na trhu stále méně a zpracovatelských zařízení přibývá. Jednoduše řečeno, odpadů začíná být nedostatek. Je tedy logické, že v konkurenci mohou obstát spíše lokální investičně nenáročná zařízení, která dokážou pružně reagovat na měnící se podmínky na trhu.
Jako ekonomicky problematická a riziková se naopak jeví nákladná velkokapacitní zařízení vyžadující pro své fungování dlouhodobé smlouvy, které jsou pro původce odpadů často nevýhodné, obvykle kvůli vyšší ceně a omezení trhu. Nevýhodou těchto zařízení je také široká svozová oblast odpovídající někdy až velikosti celého kraje, či dokonce krajů několika. S tím se pak pojí vysoké přepravní náklady a sekundární negativní ekologické dopady, jako je hluk a horší stav ovzduší. Nákladná velkokapacitní zařízení rovněž na dlouhou dobu konzervují rozvoj dalších technologií a tlumí míru konkurence a pestrosti nabízených služeb.
Termín omezení skládkování představuje impulz, který je možné uchopit smysluplně a tak, aby dopady na původce odpadů byly v rámci možností akceptovatelné a co nejmenší. Pokud v České republice převáží zdravý rozum, budeme respektovat doporučení Evropské unie z nového balíčku k oběhovému hospodářství a podaří se zachovat tržní prostředí a konkurenci na trhu odpadových služeb, můžeme očekávat splnění evropských cílů bez zbytečného vytahování dalších peněz z kapes občanů. Obcím a firmám zůstane právo zvolit si vhodnou odpadovou službu za odpovídající cenu a kdykoliv změnit jejího dodavatele v případě nespokojenosti. Diskuse k budoucí výši poplatků a vhodnému nastavení systému tak nekončí, ale spíše začíná.
Zdroj: Článek vyšel v týdeníku Ekonom (16.7.2015) - autor Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)
Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"
Související články:
ČAOH: Studie porovnání možností energetického využití odpadů v ČR
E15: Petr Havelka: Máme levnější řešení než superspalovny odpadů
Odpovědi ČAOH na dotazy k POH ČR pro Moravské hospodářství
Nepřehlédněte: Otevřená TV diskuze k novému odpadovému zákonu - Na kávě v CEMC
ČAOH: Změny v odpadovém hospodářství musí mít co nejmenší dopad na občany
Příběh plastů - výrobky pro dům a zahradu z recyklovaného plastu
Lidové noviny - speciál k odpadovému hospodářství - úplné odpovědi ČAOH