Prošlé potraviny, ovoce, zeleninu, pečivo, těstoviny, maso, kosti, jogurty a další potraviny občané Třince a dalších měst v regionu odkládají do speciálních hnědých popelnic s nápisem kuchyňský odpad. Jejich obsah končí v bioplynové stanici v Horní Suché, kde se mění na biometan a hnojivo. Zatímco na vesnicích potravinové zbytky z kuchyně sloužily jako krmivo pro domácí zvířata nebo posloužily k výrobě kompostu, ve městech končily na skládkách.
Vše se změnilo se vznikem moderních závodů zabývajících se zpracováním bioodpadů a zbytků po lidské konzumaci. Jeden takový vloni vznikl v Horní Suché – místní energetické centrum na zpracování odpadů vyrábí z potravinových zbytků biometan a koncentrované organické hnojivo.
Svozové společnosti z Třince a dalších měst sem svými vozy ve velkém přivážejí zbytky jídla, prošlé vadné potraviny ze sídlišť, z jídelen, gastro provozoven a supermarketů.
Energetické centrum dokáže zpracovat anaerobní digescí jakýkoliv odpad, který je schopen rozkladu bez přístupu vzduchu, a to i včetně jídla v obalech. Unikátní zařízení závodu dokáže vyselektovat sklo, kovy, papír, plasty, které rozdrtí na sotva centimetrové kusy. Ty poté skončí ve speciálním kontejneru.
Nudle a pečivo zvlášť
Veškeré potraviny končí v přijímací hale ve dvou velikých jímkách. Do první vozy vysypávají pečivo a nudle, do druhé ostatní potraviny a zbytky. Jakmile se zbaví obsahu, zařízení je vymyje, takže odjíždějí čisté. Obsah jímek nabírá drapák s nosností 500 kilogramů a vkládá ho do drtičů.
„Rozdrcená směs putuje potrubím do čtyř fermentorů, kde při teplotě 37 – 40 stupňů Celsia zhruba tři týdny probíhá proces fermentace. Vznikající plyn jde do dvou dofermentorů a dále do zařízení, v němž se čistí. Vyčištěný plyn pak vtlačujeme do distribuční soustavy, díky které se dostává ke koncovému odběrateli,“ vysvětlil spoluzakladatel bioplynové stanice Bogdan Sikora.
Z digestátu, což jsou zbytky po fermentačním procesu vznikající anaerobní fermentací, se vyrábí organické hnojivo v podobě silného tekutého koncentrátu – přírodního původu. Závod v Horní Suché dokáže zpracovat až 20 tisíc tun bioodpadu ročně, z čehož se vyrobí přes tři milióny metrů krychlových biometanu a více než tisíc tun hnojiva.
„Doposud náš závod fungoval ve zkušebním provozu, koncem ledna jsme po více než roce získali kolaudační stanovisko a díky tomu jsme spustili ostrý provoz,“ dodal Bogdan Sikora. Zdůraznil, že biofiltry zachytávají 97 procent veškerých pachových stop, do ovzduší se dostane jen zlomek.
Pozor na hovězí kosti
Co všechno je možné do nových nádob na bioodpad se speciálním uzávěrem vkládat? „V podstatě zbytky jakýchkoliv jídel, maso, mléčné výrobky, ryby, pečivo, ořezy ovoce a zeleniny, sedliny z kávy, sáčky od čaje či prošlé potraviny. Stává se, že k nám dvakrát týdně přivezou dva kamiony třicet palet se zmrzlinou. Výjimkou jsou jen tvrdé hovězí kosti a potraviny, které už začaly hnít,“ vylíčil Bogdan Sikora.
Ze všech třineckých sídlišť společnost Smolo během jednoho roku dodala do energetického centra v Horní Suché přibližně 105 až 110 tun gastroodpadu. Podle jednatele společnosti Tomáše Ondraszka občané třineckých sídlišť vyhodí měsíčně až 12 tun potravin.
Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství, SMOLO CZ, eHnutník
