Ze zálohování se stal byznys. O ekologii už se nemluví, říká šéf sítě COOP

„Příjemně by mě překvapilo, kdyby zálohový systém u nás nakonec nebyl,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz Pavel Březina, předseda představenstva Asociace českého tradičního obchodu a Svazu českých a moravských spotřebních družstev (skupina COOP).

Ministerstvo životního prostředí v polovině května představilo legislativní teze k povinnému zálohování PET láhví a plechovek. Překvapilo vás to?

Vůbec ne. Ministerstvo bylo už delší dobu aktivní a snažilo se zjišťovat pohledy na zálohový systém jednotlivých stran. Zjišťovalo, kdo s tím má jaké problémy nebo kdo má jaké obavy. Jakmile ministerstvo představilo teze, promítaly se v nich konkrétní připomínky nebo podněty. V tom musím ministerstvo pochválit. Pravidelně jsme se potkávali s nápojáři, odpadáři, společností EKO-KOM, obchodníky. V poslední době se však už problémy, které se řešily, neustále opakovaly. Takže je dobře, že ministerstvo životního prostředí už tuto věc uzavřelo, teze představilo a my se mohli posunout dál.

Ministr životního prostředí Petr Hladík uvedl několik důvodů, proč bychom PET láhve a plechovky měli zálohovat. Zmínil, že resort chce podpořit cirkularitu, z PET láhve bude vznikat nová PET láhev. Zaznělo také, že odpadky se nebudou válet v přírodě a že vybírané PET láhve nebudou znečistěné a budou v lepší kvalitě. Co si o tom myslíte?

Ani s jedním argumentem nesouhlasím. Littering je problém, který se týká většinou neobalových odpadů. A pokud se podíváte, jaký podíl tvoří petky a plechovky v Česku a v Evropě z celkového litteringu, je to zhruba pět procent. Pokud toto budeme řešit zálohovým systémem, jehož zavedení bude stát více než pět miliard a jehož roční náklad se bude pohybovat přes jednu miliardu jenom na úrovni obchodu, asi to není úplně správné.

A co ty další důvody?

Co se týče cirkularity, je to otázka pohledu. Podíl, kolik rPET mají obsahovat petky, je víceméně dán. Ale jde taky samozřejmě o to, jak se tváříme, že se z odpadků vyrábějí obaly na potraviny. Obaly jsou v kontaktu s potravinou třeba celý rok a může se tam odehrávat spousta různých procesů, které možná ještě ani neznáme. Může také dojít k zajímavé situaci, kdy rPET, kterého je na trhu méně, bude chybět třeba automotive. Takže palubní desky nebo koberečky budeme vyrábět z virgin PET a z odpadků budeme vyrábět obaly na potraviny. To mi úplně logické nepřijde.

Naráží se také na to, že pokud se vytřídí zvlášť petky, půjde o čistější materiál. Ale o tom nejsou žádné jasné a přesvědčivé důkazy. Například v Německu mají recyklační linku, která zpracovává pouze petky a vyrábí z nich zase petky. Zástupkyně Státního zdravotního ústavu prohlásila, že brněnská recyklační linka, která zpracovává materiál ze žlutých popelnic, jí přišla mnohem čistší a dokáže si představit, že i rPET pro potravinové obaly se bude vyrábět normálně na lince v Brně, která zpracovává materiál ze žlutých popelnic.

Nejsem expert na recyklační linky, ale obávám se, že opět jde hlavně o byznys a o to, kdo bude mít z recyklace zisk. Zda to budou linky v regionech, které se na recyklaci již nyní podílejí, nebo se láhve začnou z celé republiky svážet do jednoho místa, protože to je v něčím zájmu. Co se týče čistoty, tak navíc stejně nikdo nepozná, pokud si vezmete petku, nalijete si doma do ní olej a pak ji půjdete vrátit do prodejny. Myslím, že by se spíše mělo řešit to, aby se materiály lépe využívaly.

Nejenom ministerstvo, ale třeba i Iniciativa pro zálohování, kterou založili velcí výrobci nápojů, odkazují na závazky České republiky směrem k Evropské unii, v případě PET láhve konkrétně na 90procentní míru zpětného sběru pro recyklaci do roku 2029. Je to pro vás argument?

To je zase další věc. Dnes stávajícím systémem vytřídíme 80 procent materiálu, jenže se nezrecykluje ani 50 procent. Není to chyba zákazníků ani obchodníků, je to chyba v rámci zpracování odpadků, které se vytřídí. Nebylo by logické nejdříve začít recyklovat, co už nyní vybereme, než se začneme pouštět do tvorby nového systému?

V Česku už máme automatické třídicí linky na komunální odpad. Myslím, že dnešní systém je zaběhnutý a máme tam určitě výsledky. Dává mi více smysl pořídit pro jednotlivé kraje nové stroje. Jsou automatické, komfortní a dokážou vyseparovat odpad podle druhů. V rámci dotřídění bychom cíle do roku 2029 jednoznačně splnili. Je také důležité si uvědomit, že se stále bavíme jenom o petkách a plechovkách, řešíme pouze jedno procento odpadů. Ale cílů Evropské unie je mnohem více a my je budeme muset splnit všechny. Mrzí mě však i jiné věci.

Jaké?

Systém bude nekomfortní pro zákazníky i obchodníky. Bude také neekologický, jelikož tady vznikne hybrid nějakého systému. Dnes je zákazník zvyklý vše odnášet do žlutého kontejneru, průměrná vzdálenost žlutého kontejneru od domu je 92 metrů. Zákazník bude muset plast doma separovat, skladovat a pak nosit nebo spíše vozit do prodejny. Stejný komfort jako se žlutými kontejnery mít už nebudeme. Takže na jednu stranu se snažíme zákazníkovi co nejvíce ulevit a snažíme se, aby vše bylo automatické, moderní. A poté zavedeme něco, co jde úplně proti tomuto trendu.

Kromě toho jsou tady lidé, kteří se snaží něco pro životní prostředí udělat. Zálohový systém je bude uspokojovat. Přijdou do prodejny, vrátí petky, vyjede jim lísteček a oni nabudou pocit, že zachránili planetu. Jenže naše planeta je v takovém stavu, že bychom měli dělat věci, které jí skutečně pomůžou. Petky jsou něco, co je hezky vidět, ale na tom se Země nezachrání. Pokud chce Evropa zachraňovat planetu, mohla by se zaměřit na státy, ve kterých odpadové hospodářství nezvládají, například v Africe, Americe nebo Asii.

Přijdou do prodejny, vrátí petky, vyjede jim lísteček a oni nabudou pocit, že zachránili planetu. Jenže naše planeta je v takovém stavu, že bychom měli dělat věci, které jí skutečně pomůžou. Petky jsou něco, co je hezky vidět, ale na tom se Země nezachrání.

Na zálohování nevnímáte nic pozitivního?

Čísla ze zahraničí ukazují, že pokud se systém správně nastaví a zaběhne, tak po několika letech je skutečně schopný dosáhnout cíle přes 90 procent. Žlutý kontejner podle mě nebude umět vytřídit tolik. Ale pak od toho tady máme stroje, které mohou odpad dotřídit a jsme schopni přijít na ta samá čísla jako při zálohovém systému.

Navíc jakmile ministerstvo životního prostředí teze představilo, začal tvrdý boj. Každý si hledá nejvhodnější podmínky sám pro sebe, v podstatě se z toho stal byznys. Obce řeší své věci, pak jsou tady odpadové firmy, výrobci nápojů, obchodníci. Všichni řeší, jak na tom neprodělat, ideálně vydělat nějaké peníze. Řeší se třeba, kdo bude vlastnit suroviny a kdo bude odpadky svážet. O ekologii už dneska nikdo nemluví.

Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby obaly povinně odebíraly prodejny nad 50 metrů čtverečních. Svaz obchodu a cestovního ruchu však upozornil, že systém zálohování musí být připravený kvalitně a s minimálními náklady. Šéf svazu zmínil, že největším zbytečným nákladem bude tlak na přehnaně hustou síť. Zákonem stanovená povinnost odebírat obaly pro prodejny o velikosti nad 50 metrů čtverečních podle něj nemá smysl, systém to prodraží. Svaz obchodu je pro povinné zapojení prodejen od 300 metrů čtverečních. Co si o tom myslíte?

To je tak, jak jsem říkal. Každý si v tom hledá svůj byznys a snaží se na tom vydělat co nejvíce peněz. Na Slovensku platí povinnost pro prodejny nad 300 metrů čtverečních, vývoj byl překotný, Slováci zaváděli systém rychle a na mapě Slovenska byla slepá místa, kde jste vrátit petky nemohla. Došlo k tomu, že velké prodejny prodaly sto procent nápojů, vrátilo se jim 180 procent. Takže pro velké řetězce je to byznysová věc. Kdo jde vrátit PET láhve, logicky si i nakoupí. Myslím, že pokud ze systému zálohování „vyhodíme“ v Česku malé prodejny, bude to pro ně další hřebíček do rakve. A samozřejmě to sníží efektivitu celého systému.

Navíc to nebude ani komfortní pro zákazníka. V obcích jsou prodejny, které například mají 200 metrů čtverečních, takže to nejsou úplně malé prodejny. Pro zákazníka mohou být důležitým místem nákupu. A pokud by taková prodejna neměla mít povinnost obaly odebírat, přišlo by mi to dost zvláštní.

Co se týče financí, tak stroj pro velký supermarket bude stát 700 tisíc, milion korun. V malých prodejnách půjde většinou o ruční sběr. Nákladovost tam bude výrazně nižší, v řádu tisíců korun. To znamená, že za jeden supermarket jste schopna vybavit obrovské množství malých prodejen.

Všechny zálohované PET láhve a plechovky mají na sobě písmeno Z.

Analýza, kterou si nechal vypracovat Svaz obchodu a cestovního ruchu, říká, že zavedení systému zálohování vyjde bezmála na 5,2 miliardy korun, dalších téměř 1,3 miliardy ročně bude potřeba k zajištění provozu. Tato čísla odpovídají realitě?

Tuto studii jsme ještě trochu upřesnili. V rámci naší asociace jsme oslovili naše členy, aby se zapojili do studie také. Nákladovost, která byla prezentovaná, se lehce změnila. Zjistili jsme, že stavební úpravy na malých prodejnách budou levnější, než předpokládala studie o nižší stovky milionu korun, protože stavební zásahy na malých prodejnách nebudou tak významné a malý obchodník je umí zrealizovat levněji.

Naopak vyšší náklady budou spojeny s lidskou prací. S ručním sběrem se totiž váže větší nákladovost právě na zaplacení lidí, kteří se sbírání zálohovaných obalů budou věnovat. Tyto náklady se však dají při správném nastaveni systému sběru nakonec také částečně snížit, ale stále se budeme pohybovat kolem pěti miliard korun a musíme si uvědomit, že náklady na pracovní silu dlouhodobě porostou, takže představa o ročních nákladech ve výši 1,3 miliardy na provoz v obchodech nebude platit dlouho.

Rozhodně se však ukázalo, že my jako nezávislý obchod bychom systém neprodražili. Ale toto jsou pouze náklady pro obchodníky. Je třeba vzít v úvahu, že náklady ponesou i jiné subjekty.

Jak moc bude třeba upravit prostory v menších prodejnách? Je vůbec možné poupravit prostory v každé prodejně?

Pokud budou prodejny využívat ruční sběr, tak se prostory zase tak moc upravovat nemusí. Je třeba si rozmyslet, kam se pytle s odpadky budou dávat. Ve skladu se musí vyčlenit prostor, aby se nekontaminovaly potraviny. Myslím, že se nebudou muset dělat velké rekonstrukce.

Samozřejmě budou i problematické prodejny, které nemají na odpadky místo. Ale tady by už měl mít obchodník možnost oslovit správce systému a říct mu, že sbírání obalů není schopný technicky zabezpečit. Správce by pak měl říct, že se na prodejnu podíval, je to skutečně problém nebo by to bylo šíleně nákladové, a celého systému se prodejna účastnit nebude. Tento problém může nastat i u velkých prodejen. I na Slovensku byla prodejna, která byla v historické budově a musela se vymanit ze systému. Nemá podle mě smysl někde stavět externí sklady.

Ale když se občas bavím s odborníky, se kterým řeším hygienu prodeje, říkají, že si to s hygienou nedokážou moc představit. Na jednu stranu se snažíme, aby bylo prostředí prodejen co nejčistější, na druhou si to tam začneme kontaminovat. Plechovku nikdy nevymyjete ani nezavřete. A když jsem se byl podívat v zahraničí v zázemí prodejen, kde obaly stroje lisují, zapáchá to.

Na jednu stranu se snažíme, aby bylo prostředí prodejen co nejčistější, na druhou si to tam začneme kontaminovat.

Nebudou to mít právě menší obchody s hygienou trochu složitější než větší prodejny?

Vyjde to nastejno. Samozřejmě, pokud bude v obchodě paní prodavačka sama, bude přijímat odpadky a pak půjde nakrájet zákazníkovi uzeninu, tak to nebude vypadat úplně dobře. Na toto upozorňujeme a s nápojáři se bavíme o tom, jak systém v případě zálohování správně nastavit.

Bude nutné udělat nějakou formu automatizace nebo sebeobsluhy zákazníků, aby si odpadky zákazníci zaevidovali v malých prodejnách sami a personál nemusel petky a plechovky přijímat. Ale je to o tom, jak se systém nastaví a jakými zařízeními se prodejny vybaví.

Ministr Hladík na tiskové konferenci řekl, že zálohový systém nebude zákazníka stát nic navíc, navíc zaplatí pouze cenu zálohy v obchodě. Co si o tom myslíte?

Myslím, že všichni vědí, že takhle to nebude. Miliardy nám nespadnou z nebe. Většina zálohových systémů v zahraničí byla na začátku financována z nevrácených petek a plechovek. V zahraničí v mnoha případech startovali na 60 až 70 procentech sběru. To znamená, že 30 až 40 procent nevyplacených záloh pokryly náklady na zálohový systém. Jenže my budeme startovat na 80 procentech. Čím více toho vytřídíme a vysbíráme, tím méně peněz zbude na to, aby se pak celý systém mohl zaplatit.

Nápojáři se také velmi intenzivně podíleli na příspěvcích pro EKO-KOM. Tyto příspěvky vypadnou, ale EKO-KOM bude muset fungovat dál. Takže EKO-KOM jednoznačně zvýší poplatky ostatním výrobcům obalů. Takže zdraží nejenom nápoje, ale i ostatní zboží.

Takže už dneska můžete říct, že zákazník v obchodech něco navíc skutečně zaplatí?

Myslím, že pokud výrobci budou platit více za obaly, tak budou muset tyto náklady promítnout i do cen výrobků. Pokud se to promítne do našich nákupních cen, tak my to samozřejmě budeme muset promítnout do našich konečných cen.

Zmínil jste, že pokud ze systému zálohování „vyhodíme“ v Česku malé prodejny, bude to pro ně další hřebíček do rakve. Pokud menší prodejny na vesnicích budou odebírat obaly – nepřivede to právě do těchto prodejen zákazníky, kteří by tam běžně nezavítali?

Rozhodně ne. Pokud na venkovské prodejně budete prodávat rohlíky za korunu, tak kvůli tomu tam lidé z města nepřijedou nakoupit. Je to pouze servis pro lidi, kteří v dané obci bydlí.

Ale zkuste si představit opačnou situaci. Pokud budete bydlet v obci, pracovat ve městě, prodejna v obci vykupovat obaly nebude a vy nebudete mít automobil. Ráno pojedete v kostýmku do práce autobusem s pytlem plechovek a petek. Nebudete stíhat, takže si pytel vezmete do práce. Takové uvažování podle mě nedává moc logiku.

Pokud v menší obci bude obchod, který obaly vykupovat bude. Myslíte, že člověk, který bydlí v obci a pracuje ve městě, nedá přednost většímu nákupu právě v obci, a to při příležitosti, kdy tam půjde vrátit obaly?

Je to podobné jako u vratného skla. Byla období, kdy se nám vracelo více skleněných láhví, než jsme jich prodali. Ale dneska je to už víceméně vyrovnané. Zákazník realizuje velké nákupy ve velkých obchodech. Malé prodejny pro takového zákazníka slouží jako místo doplňkového nákupu. Je to dáno mimo jiné i šíří sortimentu a čerstvostí.

Pokud tomu bude naopak, tedy malý obchod vykupovat láhve nebude, ztratí samozřejmě zákazník další důvod jej navštívit a třeba i ten menší, doplňkový nákup pojede realizovat autem do velké prodejny, protože se mu už budou doma hromadit PET láhve.

Budete podnikat aktivní kroky, aby zálohování PET láhví a plechovek v Česku nakonec nebylo?

Neustále se snažíme zmiňované věci komunikovat směrem ke všem možným stakeholderům. Směrem k zákazníkovi to je však složité. Už jsem na podobnou problematiku narazil před několika lety při zasedání EuroCOOP ve Skandinávii, kde jsme řešili, jaká je nejekologičtější taška.

Existuje spousta studií, které říkají, že nejnižší dopady na životní prostředí má igelitová taška, která se může používat snadno opakovaně a následně recyklovat. Skandinávští kolegové přikyvovali, že studie mají také a souhlasí. Jenže také mimo jiné od nich zaznělo, že zákazník je přesvědčen, že správná taška je papírová, takže jim nabízeli v obchodech pouze papírové. Takže se k takovým věcem přistupuje populistickým způsobem a s tím mám já osobně problém.

Příjemně by mě překvapilo, kdyby zálohový systém u nás nakonec nebyl. Ale pokud zákon projde Poslaneckou sněmovnou a zálohový systém mít budeme, zvládneme to. Vidíme, jak funguje zálohování v jiných evropských zemích, dokážeme se poučit z jejich chyb. Problém je ten, že to bude stát spoustu peněz.

Podle ministra Hladíka by se mělo začít zálohovat nejdříve v polovině roku 2025. Je to dostatečná doba na přípravu?

Zatím byly připraveny pouze teze. Jenže my potřebujeme vědět, jak systém bude vypadat do posledního puntíku. Kdybychom vše znali dnes, tak odpovím ano, do roku 2025 vše stihneme nastavit, a to od logistiky přes sběr až po systém vrácení na prodejnách. Problémem samozřejmě bude, pokud se celá diskuse o tom, jak bude systém přesně vypadat, povede až někdy do poloviny roku 2024, kdy bude zákon projednáván na půdě parlamentu.

Už dneska proto komunikujeme s nápojáři i ministerstvem životního prostředí a zjišťujeme si informace. A přestože máme rozdílné názory, neznamená to, že se spolu nebavíme a nespolupracujeme. Jsem za to rád a beru to jako důležitou věc.

Zdroj: na webu České asociace odpadového hospodářství s využitím článku idnes.cz/ekonomika - Ze zálohování se stal byznys. O ekologii už se nemluví, říká šéf sítě COOP, autor: Martina Riemlová, vydáno: 9. 7. 2023,