Zeptali jsme se: Tomáše Sabovčíka ze společnosti SMOLO

27. ledna 2019

Skupina SMOLO je zejména na Moravě velmi známým subjektem v odpadovém hospodářství. Patří pod ni několik firem, včetně těch, které odpady využívají jako zdroje surovin. Skupina SMOLO je mimo jiné známá rozvíjením moderních způsobů využití odpadů. O tom, co skupina SMOLO dělá a kam se chce v rámci odpadů dále ubírat, pohovořil Petr Havelka z ČAOH s jejím manažerem - Tomášem Sabovčíkem.

Pane Sabovčíku, jak dlouho působí SMOLO na trhu v ČR, mám na mysli v sektoru odpadového hospodářství. A čemu všemu se v tomto směru věnujete?

Společnost SMOLO a.s., která je ryze tuzemskou firmou se sídlem v Třinci, byla založena roku 2015 a stala se mateřskou společností následujících firem: SMOLO HB s.r.o., SMOLO Services s.r.o., SMOLO Třinec s.r.o., SMOLO Recycling s.r.o. a SMOLO Hydraulics s.r.o. Skupina SMOLO nabízí komplexní služby v celém procesu nakládání s průmyslovými, komunálními a stavebními odpady, letní a zimní údržbu pozemních komunikací, provádí demolice a zemní práce, provádí prodej, montáž a servis hydraulických nástaveb. Skupina se věnuje také výzkumu a vývoji v oblasti recyklace a využívání odpadů, spolupracuje s odbornými a neziskovými partnery ve snaze o co nejvyšší recyklaci, využití odpadů a energií z odpadů. SMOLO je proto také členem ČAOH.

Region severní Moravy je specifický velkým podílem průmyslu. Ovlivňuje to nějak vaše zaměření, případně vaše plány do budoucna?

Skupina SMOLO vnímá svoji spoluzodpovědnost za rozvoj Moravskoslezského kraje, ve kterém žijí zaměstnanci, partneři a zákazníci firem skupiny SMOLO. Hledáme proto způsoby, jak zmírnit zátěž a vliv odpadů na životní prostředí v Moravskoslezském kraji, jak vracet co nejvíce využitelných odpadů, vedlejších produktů zpátky do výrobního procesu. Jsme přesvědčeni, že pomocí inovací a investic do nejlepších dosažitelných technologií lze udržitelně a dlouhodobě využít průmyslový charakter našeho kraje, dovednosti a zkušenosti zdejších lidí.

Vím, že v možnostech využití odpadů spolupracujete i s akademickým sektorem a chcete zavádět do praxe nejmodernější postupy ve využití odpadů. Prozradíte nám, na čem v tomto směru konkrétně pracujete? Máte již nějaké konkrétní výsledky?

V současnosti spolupracujeme s akademiky z VŠB-TU Ostrava, ČVUT Praha a připravujeme také spolupráci s VUT Brno. Mimo to využíváme odborného zázemí výzkumných ústavů a organizací např. VÚHŽ a.s., MATERÁLOVÝ A METALURGICKÝ VÝZKUM s.r.o., ORGREZ a.s., Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Již druhým rokem pokračujeme v rámci OP PIK program Aplikace v průmyslovém výzkumu využití aglomeračních odprašků a v experimentálním vývoji k tomu potřebnému technologickému zařízení. V rámci tohoto výzkumu se nám podařilo z odprašků získat využitelný chlorid draselný a sodný, hašené vápno, připravujeme už také užitný vzor technologie k patentování. Rovněž provádíme experimentální vývoj rekultivačně-sanační hmoty z odpadních produktů k sanaci brownfieldu po těžbě polymetalických rud, v listopadu 2018 jsme již úspěšně otestovali první receptury.

V roce 2018 byl schválen balíček oběhového hospodářství. Víme tedy, že Unie vytyčila poměrně jasnou cestu a vysoké recyklační cíle. Co to pro vás znamená? Co by podle vás mohlo skutečné finální recyklaci v EU i v ČR nejvíce pomoci?

Pro nás ve skupině SMOLO to znamená, že naše vize směrem k recyklaci průmyslových, stavebních a komunálních odpadů je správná. Budeme dále pokračovat ve zvolené cestě výzkumu, vývoje a v inovacích. Jsme přesvědčeni, že kromě legislativní podpory recyklace je třeba ze strany státu přijmout podporu recyklovaných výrobků, surovin a materiálů snížením sazby daně z přidané hodnoty, snížením zdanění práce zaměstnanců recyklačních firem, preferencí recyklovaných výrobků, surovin a materiálů ve veřejných zakázkách. Tato podpora recyklace je dle našeho názoru také v souladu s doporučeními ČAOH.

Slyšel jsem, že uvažujete o projektu zplyňování komunálních odpadů. Proč byste volili právě tuto technologii? Co by podle vás mohlo, oproti jiným možným řešením, být její výhodou?

SMOLO a.s. hledá inovativní řešení i pro směsné komunální odpady, které odpovídá nejlepším dostupným technikám BAT a bude dlouhodobě perspektivní v průběhu 21. století. Projekt zplyňování komunálního odpadu, na který se konkrétně ptáte, vychází z předpokládané implementace technologie plazmového zplyňování kanadské společnosti AlterNRG, která umožňuje transformaci různorodého směsného komunálního a podobného odpadu s velmi složitou strukturou organických a anorganických složek na dále využitelné suroviny s minimálním dopadem na životní prostředí. Nositelem licenčních práv pro uplatnění této technologie na území České republiky je firma PGP Terminal, a.s., se kterou na bázi smluvního vztahu hodlá SMOLO a.s. realizovat záměr využití směsného komunálního a podobného odpadu v Moravskoslezském kraji, který by nahradil v dohledné době legislativně limitované skládkování směsného komunálního odpadu.

Jaké výstupy by z této technologie vznikaly, případně v jakém množství? A máte již představu o tom, jak by se tyto výstupy daly finálně využít?

Výstupem z plazmové technologie jsou tyto dále využitelné produkty: syntézní plyn složený z jednoduchých molekul tzv. syngas, zeskelněný nevyluhovatelný produkt složený z anorganických prvků tzv. vitrifikát a sloučenina kovů. Syngas je možno použít k výrobě elektrické energie, tepla anebo k výrobě dále využitelných chemických látek jako je ethanol, aceton, isopropanol a dalších látek. Vitrifikát je možno použít ve výrobě sofistikovaných betonových výrobků anebo k výrobě minerální zateplovací izolace. Sloučenina kovů ve formě slitiny je dále využitelná v metalurgickém průmyslu. Technologie plazmového zplyňování AlterNRG nabízí řešení s kapacitou od 15 kt vstupního odpadu ročně až 365 kt vstupního odpadu ročně, což umožňuje vybrat optimální řešení pro města, obce a další původce odpadu z Moravskoslezského kraje a přilehlých regionů.

A na závěr jedna obecnější, avšak dle mého názoru nutná a aktuální otázka. Mezi odpadáři se v poslední době často mluví o silné potřebě jednoznačnější a méně administrativně zatěžující odpadové legislativy. Uvítali byste, pokud by připravovaný nový zákon byl stručnější, jednoznačnější, tedy v praxi lépe uchopitelný?

Odborníci ve skupině SMOLO působí v oblasti nakládání s odpady řadu let. Někteří pamatují úplné počátky odvětví nakládání s odpady tehdy ještě v Československu. Tehdy byla k dispozici velmi jednoduchá legislativa, ale přesto se postupně podařilo zavádět modernější a účinnější technologická řešení pro nakládání s odpady. I nyní bychom samozřejmě uvítali jednoznačné a pokud možno jednoduché znění nového zákona o odpadech. Zákona s jasnou podporou předcházení vzniku odpadu, opětovného použití, recyklace, materiálového a energetického využití odpadu v souladu s dlouhodobě přijatou hierarchií nakládání s odpady. Znění harmonizované s cíli EU, které podporuje jak ČAOH, tak její členové.

Zdroj: dotazy pokládal Ing. Petr Havelka, výkonný ředitel ČAOH panu Ing. Tomáši Sabovčíkovi, manažerovi společnosti SMOLO a.s. pro web České asociace odpadového hospodářství (www.caoh.cz)

Pravidelné zasílání novinek z webu ČAOH získáte po vložení vaší emailové adresy na titulní straně webu v sekci "Novinky emailem"